Přidat názor k článku Jsme zralí na dítě?

Já byla terorizovaná od svých 24 let, že už je nejvyšší čas (hrůza!!!). Dítě jsem si pořídila ve 30, nejdřív teror že vůbec neotěhotním, když sem otěhotněla strašení že to nedonosím, komplikace apod. Nic se nekonalo, ani nevolnosti, výborný průběh. Normálně jsem pracovala a žila - opět teror, že to je špatně a vzhledem k věku bych měla sedět doma a koukat z okna a ať se těším - narodí se vzteklé plačtivé dítě, pokud ne zrovna postižené (když jsem v těch 30 tak strašně stará). Narodil se chlapeček 3,6 Kg, naprosto zdravý, hodný, neměl ani prdíky, spal celou noc od konce šestinedělí. Teror na chvíli ustal, aby plíživě započal v 18 měsících syna - prý nejvyšší čas na další. Jenže já další nechci, malý začal chodit do jeslí a já do práce (obohatilo to nás oba). Tak začalo vyhrožování, že mi kvůli tomu uteče manžel,protže jsem špatná žena a matka (rozuměj - každý večer není na stole svíčková a otevřený lahváč a já pracuji a občas si vyrazím z domu). Přitom manžel je s jedním dítětem spokojen a po hospodyni netouží. Dítě jsem mohla mít klidně i později, vzhledem ke svému zdraví a druhé nechci, protože proto. Taky se neptám nikoho proč má děti dvě, tak ať mě každý nechá. Jo rodina....