Nevím, ale mám tady z těch příspěvků pocit, že většina rodila v řeznictví. Já rodila před 5 leti a nepamatuji si, že by mi někdo říkal, co mám a nemám dělat a cokoliv mi nutil. Nikdo nám tam bez dovolení nechodil, měli jsme pouze jednu! asistentku, která občas jukla, zda je vše o.k. Po porodu mi syna hned dali, ovšem nekonal se oblíbený filmový scénář, kdy bych přivítala syna na svět, poděkovala mu a představila tatínka. Tak nějak mi to bylo všechno jedno. Manžel na něj dohlídnul a to mi v tu chvíli zcela stačilo ke štěstí. Nejsem žádná hrdinka, ba naopak. Jsem ráda, že se dnes dá s prominutím s každým ,,prdem,, zajít k lékaři. Co by za to daly ty, které žily ve středověku.