přece vidím, jeslti mám kapačku, nebo se mi chystají dát injekci
Ano, to jsem zažila u prvního porodu - řítila se ke mně PAtka s injekcí, tak jsem ji zabrzdila, ptž jsem nejdřív chtěla vědět, co a proč do mne hodlá vbodnout. Než jsem se vzpamatovala, měla jsem ji v sobě, když už jsem tak hezky ležela na porodním lůžku. Mně fakt nenapadlo, že mi ji prostě vrazí, počítala jsem, že nejdřív tak nějak odpoví na dotaz :o/ No jasně, stěžovala jsem si, ale v danou chvíli už mi to je celkem k ničemu. Ano, kdybych byla bývala byla připravena na lstivost a úskoky zdravotníků, určitě by k tomu nedošlo - já ale počítala s normální slušností a profesionalitou.
Takových a podobných příběhů jsem od té doby slyšela víc - třeba že dochází k píchnutí vody bez jakéhokoli oznámení (a pokud žena při vyšetření prodýchává kontrakce se zavřenýma očima, asi si nemusí všimnout) nebo že dostane "vitamíny na povzbuzení" a dostane oblbovací směsku anebo (opět třeba můj příklad) info od lékaře, že dítěti se "nedaří dobře, to ho chcete ohrozit, je potřeba to a to"... a zpětně člověk zjistí, že houby, dítěti se dařilo normálně, ale lékař hodlal dosáhnout svého... nebo opět můj příklad z novorozeneckého - sestry na zákroky odnášely dítě, když jsem spala a já se o tom dozvídala zpětně až od spolubydlících (nevím proč, možná proto, že když jsem byla vzhůru, tak jsem prostě chodila s dítětem a tam na to evidentně nebyly zvyklé)... Nehledě tedy na to, že být při porodu věčně ve střehu, kdo vám zase chce co provést - to fakt zdárnému průběhu nenapomáhá, pro porod je důležité, aby se naopak žena cítila bezpečně.
Předchozí