Evi,
stoupni si nohama na zem a začni rozumně uvažovat. Já mám zatím zkušenost pouze ze 2 porodů, ale tak dramaticky bych to přece jen neviděla. Pokud se někdo při kontrakcích cítí na to, aby řídil, tak ať jede pomalu a řídí. Já při nich uklidila kuchyň, zpracovala 4 plechy usušených bylinek, při druhých udělala večeři, nakrmila dítě... prostě co jsem stihla a na co jsem se cítila. Auto do porodnice řídil manžel, jeli jsme docela pozdě, na to bych v tu dobu fakt neměla. Ber to, že Johanka v tomhle má nejen praxi (5 porodů už se dá považovat za praxi), asistovala u spousty jiných porodů a navíc zná i teorii (tedy všemožná rizika, protože teorie je hodně o těch rizicích). Věřila jí spousta žen, ke kterým jezdila jako dula, tak proč by nevěřila ona sama sobě? Mě tedy porod kdesi v kanceláři připadal trošku jako sci-fi, ale pokud se tam cítila dobře, proč ne? Měla přístup k vodě, cítila se tam v bezpečí a měla kolem sebe lidi, které si tam přála. Mimochodem měla velmi blízko nemocnici, takže v případě komplikací by asi nebylo tak složité ji rychle dopravit na místo k tomu určenému. A pokud ti ani tohle nestačí jako argument, tak to vem z jiné stránky. Víš kolik peněz ušetřila zdravotní pojišťovně? O kolik víc zůstane pro ty opravdu potřebné?
Johanko, Toníčkovi i tobě a celé tvé rodině přeju hodně zdraví, štěstí do života a sílu lámat mýty. Přestože mi články o porodech už opravdu lezou krkem, tenhle byl dost jiný a zajímavý. Já bych do toho takhle nešla, ale fandím ti.
Předchozí