Článek se mi moc líbil, přijemné počtení. Nejsem proti porodům doma. Mám kamarádku, která doma rodila dvakrát a pokaždé měla porod krásný (a to doslova).
Já jsem dvakrát rodila v porodnici (podle článků v diskuzi mám radost, že jsme to všichni přežili bez újmy na zdraví), celou dobu jsem byla na porodním sále pouze s manželem, PA občas dorazila zkontrolovat stav, jinak byla na chodbě a manža mohl kdykoli vykouknout a zavolat. Strávili jsme s manželem super chvilky (hodiny), nemohu si na nic stěžovat. Když jsem začala rodit, přišla MUDr. a mimčo bylo na světě, žádný nástřih, dva maličké stehy (dcera 54/3600 kg, syn 54/4100 kg.)Pak mě MUDr. ošetřovala, manžel seděl u mně a mimiko celou dobu choval a povídali jsme si. Po prvním porodu jsem byla tak napumpovaná, že jsem celý zbytek dne chodila po chodbě, po druhém jsem byla totálně mrtvá a byla jsem ráda, že můžu poležet.
Do porodnice jsem šla plná informací a představ, nebyla jsem v§bec ve stresu a na porod jsem se těšila. Jediné co mě odrovnalo, byl pobyt v porodnici, to už jsem těžce nesla. Proto bych příště přemýšlela o ambulantním porodu.
To není propagace porodnic, jen jsem chtěla ukázat, že jsem rodila v porodnici, přežila jsem to já i miminka a nemám z toho ani já ani děti žádné trauma. Ještě jsem chtěla dodat, že mě nikdo do ničeho nenutil.
Johanka měla příjemný porod, klobouk dolů. Jen mě překvapuje a úplně mi nesedí, že by miminko klidně porodila na záchodě (neznám zmíněná WC) než v porodnici, to už mi přijde přitažené za vlasy. A samotný porod dobrý, nicméně co tomu celý den předcházelo mi nepřipadá tak úplně pohodové. Sice asi nebyla ve stresu, kde porodí, ale nechápu, proč když už věděla, že porod toho dne přijde, proč nezamířila bez písemky rovnou domů a v klidu a pohodě nečekala v kruhu svých přítelkyň, až se miminko narodí. Tuhle část mi hlava moc nebere. Mám z toho pocit že kdyby miminko Johanka porodila v porodnici, brala by to jako osobní prohru. Tak to vnímám já.
Nicméně gratuluji k miminku a přeji mu hodně štěstí a zdraví.
Předchozí