Přidat názor k článku Porod v terénu

Madlenko,
mě je vlastně jedno kde porodím, ale jde mi o to, abych nemusela při porodu s nikým bojovat. Bohužel, na to se v případě porodnice nemohu spolehnout... Může to vyjít, může tam být skvělý tým, ale taky ne.

U druhého porodu jsem porodila 10 minut po zaparkování před porodnicí (5 minut po překročení prahu na příjmu - na sál jsem se ani nedostala), takže na boje nebyl čas ani prostor, naštěstí šlo vše tak krásně a pohodově, že jsem jen stihla zakřičet, že nástřih nechci a za minutku, že chci dítě na břicho. Vyhověly mi - i když jsem porodila na příjmu, kde byla klimatizace a fakt zima (i mě, když jsem pak čekala na porod placenty - poté, co jsem lékařku požádala, aby mi za pupečník netahala, že to bolí, a že bych raději počkala, až to půjde samo). Ovšem následně jsme museli o svoje dítě "bojovat" s dětskou sestrou, která ho chtěla odnést od nás pryč, aby si ho "přijala", osprchovala a dala do inkubátoru na prohřátí. Ten boj byl úplně zbytečný a nedůstojný (sestra pak bafla vozík s miminem a manžel za ní letěl po chodbě v ponožkách, v ruce tašky... mě za půl hodiny odvezli na pokoj, protože jsem nerodila na sále). Dítě (naše!!!) nám nakonec milostivě nechali, ale těch řečí kolem bylo až hrůza. Nakonec přišla mladá doktorka tak v mém věku a sprdla nás, že nemáme ztěžovat práci sestrám, když už jsme se rozhodli porodit v jejich porodnici Fakt síla. Nebýt toho, jak moc si všechno musíš ještě pořád vybojovávat, nemám proti porodnici vůbec nic.

Ale já při svém prodou nechci bojovat, chci mít klid a soustředit se na cestu miminka ven...