Přidat názor k článku Porod v terénu

Ještě se vás všech zastánkyň porodů doma s celou rodinou i malými dětmi zeptám ... necháváte své děti, aby vás viděli i při milování?
Pokud mohou vidět jak narození tak i smrt, vidí i soulož?
I ta patří k procesu zrodu.
Podle mě je totiž stejně tak intimní jako je porod.
A stejně tak je pro mne i nepředstavitelné, že bych u ní měla děti, které by to viděly.
Čím víc čtu příspěvky, tím víc je mi jasné, že jsem ráda za to, že můj rozum se ubírá směrem, kterým jde. Budu v tomto duchu vést i svoje děti a budu tiše doufat, že si ani jeden z nich nenajde partnera, který by byl vyznavačem vašeho životního stylu, protože mi to opravdu připadá jako fanatizmus. V moderní době se tak nekompromisně snažit vrátit někam, kde jsme už byli.
Ještě jsem si všimla jedné poznámky v článku o porodu na farmě.
Jak se zaradovala, že má syna, že její manžel bude mít konečně zase pomocníka na farmu. AŤ se nezlobí, ale potom se mi vkrádá myšlenka, že proto rodí tolik dětí, aby měli pomocníky na farmě a aby jejich děti jednou museli pomáhat plnit jejich sen, který si vysnili.
Ale je to samozřejmě jen můj dojem a všechno může být jinak. Jsem samoživitelka, mám se co ohánět, abych děti uživila a při představě šesti potomků, a myslím si, soudě podle psaní, že není s rozením u konce, mi běhá mráz po zádech.
Ale možná to jsou majetní lidé, kteří budou moct svým dětem dopřát později i víc než jen pobyt na zdravém vzduchu a soužití s přírodou.
A také vím, že děti podobně zaměřených rodičů jsou vedeny jinak a vidí svět jinak, ale on takový ve větší míře není.
Jsem zastáncem jít tiše s davem. Ano, pro někoho nemožné, ale rozhodně je to pro život jednodušší. Vím, že každý, kdo se snaží o něco nového, časem narazí na nás, konzervativce, co jsou raději při zemi a neradi něco mění. Hodnoty, co jsou jim v průběhu let vštěpovány nijak zvlášť nemění a vyberou si, co jim společnost nabízí. Všude se najde někdo, kdo si myslí, že všechno okolo něj je divné a on to chce jinak.
Vedu děti k samostatnosti a nestojím jim za zadkem. Nedopřála jsem jim, aby viděli porody live a doufám, že nebudou muset, pokud nepůjde o jejich děti. Stejně tak jim nehodlám dopřát, DOBROVOLNĚ, aby někdy museli vidět umírat někoho blízkého.
Zažila jsem to, dokonce jsme se pokoušela svého přítele oživovat do příjezdu záchranky a kdo nezažil nemůže vědět, jaká bezmoc a zoufalství v člověku najednou je. Nikdy se mi ten obrázek z hlavy nevymaže a nikdy nezapomenu. Ano, přežila jsem to, ale kdybych nemusela, nechtěla bych to vidět a bylo by pro mne snazší jen vědět, že prostě umřel. Bylo mi strašně zle několik dlouhých týdnů a proto své děti budu vždy chránit před něčím podobným.