Přidat názor k článku Porody doma vs. porody v nemocnici

Diskuze k článkům zveřejněným na Internetu jsou velice zvláštní fenomén a zřídkakdy mi přijde smysluplné se k nim připojovat.

V případě svého článku a zejména tohoto však cítím trochu potřebu udělat výjimku.

V prvé řadě nechápu proč někdo přispívá do diskuze ke článku, který v podstatě nečetl. Uznávám, že můj článek je hodně dlouhý a absolutně chápu, že ne všichni budou mít sílu ho celý přečíst. Já sám bych si však přišel velice stupidně, kdybych měl reagovat na něco co jsem si pořádně nepřečetl. Troufám si totiž říct, že na zhruba 80% všech nesouhlasných reakcí (jakkoliv se kritiku snažím respektovat) bych musel jako odpověď pouze zkopírovat určitou část textu článku, kterou si dotyčný buď nepřečetl, nebo při jejím čtení asi zrovna myslel na něco úplně jiného.

Zbylých 20% by bylo asi na komplikovanou diskuzi, která by se složitě vedla i tváří v tvář natož písemnou formou.

I tak si neodpustím několik bodů, které by mohly pro někoho částečně objasnit můj postoj.

- Článek vyjadřuje pouze a jenom můj subjektivní pohled na celou věc. Odlišné názory ostatních pro mne nejsou soupeřem. Vždy rád uslyším inteligentní názory jiných lidí. Chci jen zmínit, že můj názor se vytvářel postupně nejen na základě osobních a zprostředkovaných zkušeností, ale hlavně i na základě studia relevantních informačních zdrojů. Od přírody i z profese jsem člověk, který je zvyklý přemýšlet především logicky. Dennodenně si své názory na různé věci v práci i v soukromém životě utvářím především na základě faktů. Jakýkoliv fundamentalismus se mi ze zásady protiví a k novým věcem se snažím vždy přistupovat otevřeně a bez předsudků. Stejně jsem se snažil přistupovat i ke svému zkoumání českého porodnictví. Snažil jsem se vyslechnout obě strany ať už se to týkalo jakéhokoliv konkrétního sporného faktu. Smutná pravda je taková, že i když bych více racionálního přístupu čekal od vědců lékařů, z jejich strany většinou přicházely pouze velmi emotivní a jednostranné reakce. Jakmile se po lékařích chtěly racionální vědecky podložené argumenty, přišly jen ojediněle. Naopak z druhé strany od zastánců změn v českém porodnictví přicházely překvapivě otevřenost, fakta a podložené informace častěji než emoce a demagogie.
Když mi nějaký lékař vzrušeně řekne: „Vy nemáte tušení kolik komplikací a strašných věcí jsem já za svou praxi zažil!“ to pro mne nepředstavuje jakoukoliv objektivní informaci. Jestli mi taková věta vůbec něco říká, tak je to pouze to, že ten člověk přestává pod náporem své zcela jistě velmi náročné práce ztrácet nadhled nad celou věcí.
Přijde mi také smutně úsměvné, že někdo chce situaci hodnotit třeba na základě televizního pořadu Máte slovo. Jestli jsem si v životě něčím jistý, je to určitě přesvědčení, že jestli chci opravdu objektivní informace, rozhodně je nesmím hledat v televizi. Televize jako audiovizuální médium má silnou schopnost vytvářet zkreslené a iluzorní obrazy již z principu. Konkrétně tato debata nebyla ničím jiným než vrcholnou ukázkou neprofesionality paní Jílkové a hlavně absolutní mediální nepřipravenosti zastupitelek alternativní strany. Několik z nich znám a vím, že to co se z nich podařilo udělat tomu pořadu je absolutně mimo realitu. Stejně tak jak byl mimo realitu prezentován pan doktor Martin Čihař, který tam fanaticky vykřikoval různé nesouvislé podivnosti a neslušnosti. Režie pořadu sledující zcela zaujaté vedení paní Jílkové se však dokonale postarala o to, aby fanaticky a podivně vypadala ona paní stojící na druhé straně.

- Při psaní čehokoliv jsem si plně vědom toho, že psaným projevem lze jen velice omezeně vyjádřit skutečný názor. Z některých příspěvků cítím, že kdybych se s jejich pisateli setkal osobně a mohl bych s nimi komunikovat přímo, zjistili bychom možná nakonec, že naše názory až tak rozdílné nejsou.

- Přijímám kritiku, že můj text je možná příliš dlouhý a stejná věc by šla vyjádřit menším objemem slov. Snažím se o změnu. Možná se časem naučím svůj psaný projev „vyčistit“, zatím však píšu tak jak (ne)umím

- Nemyslím si, že řešením je přesun všech porodů domů. Řešením je změna situace v porodnicích PLUS zrovnoprávnění domácích porodů. Mě by strašně zajímalo, kde berou všichni tu jistotu, že domácí porody je potřeba jako alternativu zavrhnout. Za celou tu dobu co se o tohle téma zajímám mi nikdo nebyl schopen dát sebemenší jasný důkaz, že by byly porody doma statisticky nebezpečnější než porody v nemocnici. Dedukce typu, že lékařská péče není hned ve vedlejší místnosti, ale několik kilometrů sanitkou, nebo informace jako támhle umřelo dítě u porodu doma, jsou fakty vytrženými z celkového kontextu a nemají téměř žádnou vědecky či statisticky vypovídající hodnotu. Takže já stále čekám. KDE je ten důkaz, že porody doma jsou nebezpečnější než rodit v nemocnici??? Já ho chci vidět a slyšet a pak možná rád změním názor!

- Obviňovat ty, kteří se snaží změnit situaci v českém porodnictví z fanatismu je stejně zavádějící a ubohé jako apriori obviňovat z šílenství kohokoliv kdo nesdílí názor většiny.

- Nikdy jsem nikde nepodporoval názor typu, že dítě narozené doma rovná se apriori spokojené dítě a dítě narozené v porodnici se automaticky rovná traumatizované dítě. To je naprostý nesmysl, ovšem na situaci zde diskutované to vůbec nic nemění.

- Na závěr se ještě vyjádřím k reakcím typu „jde přeci o to myslet především na zdraví a bezpečnost toho dítěte.“ Mě by tedy opravdu zajímalo KOMU jde o zdraví a bezpečí mých dětí jen o chlup více než jejich matce a mně samotnému?

- Přeji hodně štěstí všem maminkám (i tatínkům) při porodu a výchově svých dětí ať už se narodí kdekoliv.