Mám pocit, že to tak trochu uvádí do reálu všechny ty zidealizované představy - život na vesnici je automaticky kvalitnější (a já nikomu neberu to, že dobrý není), mít dům je základ, techcnické vymoženosti nejsou všechno, dětem je na vsi automaticky líp. Věřím (doufám), že si děti na vsi zvyknou (jak je to tam s kolektivem?) a i vy, rodiče, se časem zařídíte a dovedu pochopit ten šok - a to bydlím ve městě pár let. V současnosti je pro mě podobná představa nemyslitelná a mám pocit, že i do budoucna bude. Ale nikdy neříkej nikdy.
A ten poslední dovětek - to se ani nemusí komentovat.
Hodně štěstí, váš článek jsem si přečetla ráda. Jsem už totiž celkem rozmazlená, městská holčina s nepěknými vzpomínkami na vesnici.
Předchozí