Přidat názor k článku O bydlení na venkově, tramvajích a hypotéce

Zlababo - dalsi zajimavy clanek se zamyslenim - super, diky! Ja bych na vesnici kvuli detem nikdy nesla (ted se nesrovnavam s tvym pripadem). Ja jsem v puberte utekla z malomesta do centra velkomesta a nemenila bych ani za nic. Svym detem kompenzuju nedostatek prirody vikendovymi vyjezdy na chalupu a na vesnici se planuju odstehovat az "na stary kolena". Moje deti ruch velkomesta milujou a ja je nechci pripravit o vsechny ty kulturni a spolecenske vymozenosti, o moznostech kvalitniho vzdelani v rodnem meste ani nemluve. Taky jim chci doprat "svobodu pohybu", tzn. ze nemuseji pravidelne dojizdet MHD. Kdyz jsem mluvila s maminkama z malomesta, tak mi zavidely nas zivotni styl (hlavne kulturu), ale samy by ve velkomeste bydlet nemohly. Ja jsem jim naopak zavidela zeleny stromy, ticho, reku, ale na malomeste bych umrela tichou jednotvarnosti (ktera me ale v malych davkach dokaze vyborne "dobit baterky". Zaroven si myslim, ze volba mista bydliste nemusi nutne vyjadrovat nase zivotni hodnoty, postoje a styl zivota, nekdy proste neni zbyti a je potreba se smirit s tim, co mame (a muzeme si dovolit). Ja vzdycky rikam, ze jsem vdecna, ze nebydlim pod mostem....P.S.Jooooo, deti na malomeste maji takovou zajimavou rikanku: Otloukej se babovicko, jestli se mi nepovedes, tak do Prahy nepojedes - a NEUVIDIS METRO! Kdyz jsem to poprve slysela, tak jsem se hodne smala!