Přidat názor k článku O bydlení na venkově, tramvajích a hypotéce

od Žlababy. Hlavně ten poslední odstavec - jak táta přijde domů, nasadí lampu čelovku a jde se do tmy kochat domem, který bude splácet až do důchodu
Taky nás to čeká.
Na Praze mě strašně štve, že děti se nemůžou úplně normálně proběhnout nebo vyválet v trávě. Auta, špína, psí hovínka doslova na každém kroku… Když chci, aby měly děti vůbec nějaký pohyb, musím zaplatit hodinu něčeho a nechat je zavřít do tělocvičny nebo do bazénu. Výsledek je takový, že děti se buď nehýbou vůbec nebo se hýbou v umělém prostředí. Vyzvednu z jednoho baráku, naložím do auta, vezu do jiného baráku, přesně 60 minut organizovaného pohybu, naložím do auta…. Přitom vím, že ten kluk nepotřebuje ani tu tělocvičnu, ani tu cvičitelku. Byl by šťastnej, kdyby mohl s kamarádem lítat v normální trávě. Luxus, který mu nemůžu dopřát. A nějaký prazákladní kontakt s přírodou – to už je úplná exotika.

Žlababo, přesně ti rozumím a držím palec, ať si klučík brzy zvykne.