Přidat názor k článku O bydlení na venkově, tramvajích a hypotéce

já žila do svých 19 let na malém městě ...8.000 obyvatel. Jako dítěti mi nic nechybělo a hrála si pořád ven, jedno kino stačilo..ale divadla i koncerty daleko. Pak jsem přesídlila do brna na koleje a brzy mi bylo jasné, že tady chci žít dál. prostě spousta možností a hlavně MHD jezdilo pořád. MAnžel je také z malého města a dohodli jsme se, že žít chceme v brně...práce, kultura, obchody.....ale na okraji města a kousek od přírody. Jezdíme MHD i autem a bydlíme ještě na dosah MHD v městské části Líšeň, ale pořád v brně...jako dědina u brna...máme náměstí, obchody, hody, svoje místní divadlo, školu i školku a les hned za domem. O víkendech jsme pořád venku a v přírodě a dojdem pěšky do lesa. Některé kámošky by za žádnou cenu z centra brna nešly...nejsou ochotny dojíždět z centra na okraj. Mě okraj velkého města vyhovuje a do centra ani do Prahy bych nešla /jen přechodně kvůli práce/. Na vesnici nikdy...je tam na mě málo rušno a sousedi se moc znají.
MAcek