Nemá smysl se přít, kde se žije líp, každému někde jinde a nejspokojenější je člověk tam, kde to má rád. Pocit domova je imho iracionální a zcela nezávislý na tom, že Veletržní smrdí, Stromovka se propadla a navrch zastřelili Kočku.
A ke článku... melacholické a podzimní psaní, málokdy se mi tu něco literárně líbí a tohle mělo kouzlo. Mmch, nejsem autiska a když se v noci na vesnici probudím, padne na mě klaustrofobní pocit, že nemůžu nikam jít, že nikde nejsou lidi, se kterými bych mohla mluvit, žádné nové uši, abych si jim postěžovala, žádné nové příběhy. Praha nikdy nespí a já si v ní připadám bezpečnější.
Předchozí