Klobouk dolů, fakt. Ani jedno z mých dětí uřvané nebylo (coby miminko, tříleťanda předvádí už jinačí věci), ale přesto když plakali (nebo můj půlroční ještě občas brekne), tak decibely jejich řevu mě rozkládaly už po půl minutě. Jsem extrémně vysazená na monotonní hluky, mám něco s uchem ohledně rovnováhy tak jestli to není i tím že tyhle zvuky prostě nezvládám, udělá se mi až špatně od žaludku a bliju jak při nejhorší migréně. Takže mi asi nebe nadělilo děti které jsem byla schopna (až na pár kritických okamžiků - naštěstí máme tatínka) zvládnout.
Vám které to dokážete zvládnout lépe se opravdu obdivuju a určitě se za to v nebi dostanete do vyššího patra než já