K čemu podstupovat takovou pakárnu?
Možná proto, že za pár měsíců se z uplakaného miminka vyloupne šikovné batole. Ráno se stulí u mámy v pelíšku, dá jí ruce kolem krku a mokrou uslintanou pusu.
Možná proto, že nikdy nikdo na světě k nám nebude vzhlížet s takovým obdivem, bezmeznou důvěrou a láskou, jako naše děti.
Možná proto, že nám nikdy nikdo neřekne víc upřímných, i když často bolestných pravd (i nepravd), jako naše děti.
A možná proto, že je to prostě lidská a živočišná přirozenost. Přivádět na svět děti a zachovat tak část svého života i po své smrti...
A nebo je to všechno holý masochismus