Přidat názor k článku Skorodvojčata

Žena je žena, však to přežije... takhle to zpívá Slávek Janoušek a takhle si teď taky připadám. Jsem moc ráda, že se tady tento článek objevil, protože i já zrovna čekám. Otěhotněla jsem, když bylo malé půl roku, teď je osmiměsíční, budou o 15 měsíců. Bylo to plánované, leč nečekané, prostě takové to- no nebude to napoprvé jako s prvním a šup ). Měla jsem a mám velkou radost, ALE: jsme teď všichni nemocní, narozdíl od prvního těhu je mi "imrvére" blivno, malá přestala spávat v noci (zuby?) a ke všemu ten debilní podzim, posuny času, prostě mi přijde, že to nezvládnu. Zatím to vědí jen manžel, tchánovci a mí rodiče a na moji rozbouranou psychiku stačí ty řeči typu: to si teda dáte, jak to zvládnete, abys o to nepřišla, když malou pořád taháš, první dítě bude chudák (tchýně???) atd. Navíc mě, chudáčka, nepodporuje manžel tak, jak bych si představovala - tzn. chodí do práce a uvažuje jako normální člověk
Takže jsem MOC RÁDA za všechny zdejší pozitivní příspěvky, bodly mi jako sůl. Teď se mi zdá, že nebude tak zle a vrací se mi nadhled. Na tričko si natisknu: Mysli si, co chceš, ale nahlas jenom GRATULUJ!
Vlastně máme, my mamky skorodvojčat, velké štěstí a myslím, že to moc dobře víme.. Držme se a hodně zdraví (+hodné muže a hlídací babičky) !

PS: v září jsem zašla do lékárny (s půlročním miminem) a koupila: Libenar pro děti, mastičku na hemoroidy a jeden MAMAtest. Lékárník koukl a praví: "Ten vám vydrží až do roku 2010." ;-)