Protože se v té době objevil v ČR epidural a já se naivně domnívala, že mi ho dají, ale pak neměl anesteziolog čas (malá nemocnice). A po třetí? Protože uplynulo 11 let a já opět věřila, že teď už je jiná doba a s tím epidurálem to vyjde. Ale šlo to vydržet bez něj.
Ale máš pravdu, šla bych do toho i bez této berličky. Jenže to nebyla záležitost hormonů, ale rozhodnutí (podruhé až tak po roce, první půl rok jsem si byla jistá, že nikdy více). Kdybych se musela pro možnost mít dítě nechat porazit s autem s velkou pravděpodobností, že to přežiju ve zdraví, tak bych do toho šla taky.
Pořád si pamatuji, jak jsem v porodnici po porodu viděla ženy čekající na svůj porod a mně bylo fyzicky špatně, když jsem si představila, co je čeká. Vlastně je mi při té představě zle i teď, když píšu tyhle řádky. O "orgasmickém" porodu se opravdu mluvit nedá. Ale věřím, že to jiné ženy mají jinak.
Předchozí