Na každém porodu - poloze při porodu je jistě něco dobrého, tak proč jen říkat v leže to je hrozný - fakt není.
Nanyno, to jistě záleží na situaci. Já rodila třikrát - poprvé na porodním lůžku, podruhé na vysoké porodní stoličce a potřetí vkleče na žíněnce. Hlavní rozdíl mezi polohou na porodním lůžku a těmi dalšími byl ten, že jsem se nemohla naštelovat tak, jak bych sama potřebovala, jak by porodu vyhovovalo. Ležela jsem na zádech s nohama nahoře a nic lepšího jsem vlastními silami fakt nebyla schopná udělat. Na stoličce nebo na žíněnce jsem se mohla kdykoli postavit, posadit, přejít z jedné polohy do jiné, aniž by mě to zatěžovovala nebo jsem potřebovala asistenci jiné osoby... nebyl to problém, ptž jsem byla nohama pevně na zemi a neměla je kdesi nahoře v opěrkách.
K prvnímu porodu jsem šla s tím, že na něm porodily jiné, tak proč ne i já. Po porodu jsem změnila názor a začala se BÁT nemocnic, kde si rodička sama nemůže zvolit polohu, která jí vyhovuje. Já se totiž ocitla v situaci, kdy se mi chtělo tlačit, ale kdykoli mě tedy položili na stůl a hodili nohy do opěrek, pocit na tlačení ustal. Nebylo to jednou, stalo se tak opakovaně a nakonec jsem porodila víceméně vleže na boku (ano, za současného přetáčení PAtkou do polohy na záda, kdy mi pak v závěru skočila na břicho, ptž jak jsem byla zpátky na zádech, už tlačit nešlo). Sám lékař mi vyšetřováních tvrdil, že se mi tlačit chtít nemůže, ptž dítě je vysoko a špatně zrotované (vyšetřoval mě ovšem vždycky v onom klasickém tzv. polosedu, naposledy mi tohle řekl stah před tím, než jsem porodila).
Předchozí