jo jo, oxytocin... krom prvních dnů, kdy se musí "aklimatizovat" bradavky a spustit mléko, je pro mě kojení spojeno s velmi libími pocity na hranici orgasmu... možná i proto kojím relativně dlouho. Vůbec mám kojení spojeno jen s příjemným - malé dítka tak do půl roku kojím na přání a nedávám náhražky, čímž jsme spokojení oba, pak už zavádím řád který je akceptován a zhruba od roku kojím jen v soukromí. Nikdy mě na veřejnosti nevysvlékali a nevynucovali si prso, takže prostě vždy vše fungovalo k jejich i mé spokojenosti. Věřím, že když to u někoho nefunguje, ty pocity libé být nemusí...
A věřím, že to podobně funguje i u porodu. Čím více cítí člověk soulad se sebou i s dítětem, které chce ven, tím více si účinky přirozeného oxytocinu uvědomuje a funguje to. U mého prvního vyvolaného porodu mi oxytocinu nacpali na litry a prostě to nešlo, můj mozek se nedal ošálit...