můj muž je lékař a nemůžu než souhlasit s každým slovem, které jsi napsala, milá Maceško! Navíc bych ještě dodala, že pacienti předpokládají, že lékaři vědomosti hltají z nějaké zázračné lahvičky, tudíž se nemusí v těch vzácných chvílích volna ještě učit. Taky si málokdo uvědomuje, co všechno lékař musí dělat mimo péče o pacienty, aby v podstatě jen naplnil agendu úředníkům z Ministerstva zdravotnictví a pojišťoven. A úplně samostatnou kapitolou jsou platy zdravotníků - je to strašná ale opravdu strašná ostuda, že tento stát nedokáže adekvátně zaplatit lidi, na které se obracíme, když je nám nejhůř...a ještě všichni od nich čekáme zázraky na počkání. Reprezentant farmaceutické firmy, který obchází lékaře a nabízí jim různé léky, bere víc než sám lékař. Není to postavené na hlavu? A pak se všichni mooooc diví, že se najde pár doktorů, kteří se rozhodnou z toho alespoň něco vytřískat pro sebe a odjedou na "kongresovou dovolenou" někam do Egypta. Je mi z toho hrozně špatně, protože vím, co všechno do toho můj muž dává a kolik ho to stojí sil a energie, kterou pak už nedokáže dát svým dětem a rodině.
Předchozí