Maceško, já úplně chápu, že jsou doktoři a sestřičky taky jen lidi, vážím si jejich práce a snažím se k nim chovat slušně. A musím říct, že převážná většina mých zkušeností s nimi je dobrá, i co do přístupu k pacientovi.
Jen bych se trochu pozastavila nad tím vyhořením. To je podle mě už hodně závažný stav a dotyčný člověk by se s tím měl možná i léčit. Komu prospěje, když bude dál vykonávat své povolání se sebezapřením, nechutí a kvůli tomu třeba i špatně? Není i lékař tak trochu odpovědný za svůj zdravotní stav a za vlastní duševní hygienu?
Já vím, že to nemáte lehké. Ale jak jsi řekla, lékař a pacient jsou spojené nádoby a stejně jako lékař má právo očekávat od pacienta slušné chování, platí to přece i obráceně.
Předchozí