Přidat názor k článku Spojené nádoby

Souhlasím,též mám stejný přístup a docela jsme na to s manželem doplatili.
Dcerce zjistili lékaři až ve 2,6letech dg.praktická hluchota a to jen kvůli přístupu pediatra a též odborných lékařů v nemocnici.Jen díky tomu,že nám už opravdu došla po roce útrap trpělivost a díky daleko lepšímu přístupu jednoho lékaře ORL jsme se konečně dostali na odborné vyšetření nejprve do vedlejšího města a pak i do Prahy.
Takže já myslím,že dokážu tolerovat leccos,nikdy na nikoho nejsem nepříjemná,jen si přeji,abych nebyla uklidňována pokud mám opravdu vážné podezření u svého dítka.
Ve FN v MOtole jsem viděla jak mají sestřičky a lékaři napilno (během hospitalizace při operaci naší dcerky)a i přesto byli vstřícní,milí vše dopodrobna vysvětlili a tak si myslím, že je to jen o lidech.
Jak píše autorka článku, měli bychom si to lépe představit z druhé strany - o to se svým docela dlouze rozepsala. Chápu jí,patří k těm, kteří berou svojí práci vážně a neberou pacienty jako otravný hmyz(omlouvám se za ten výraz) - protože tak na nás zapůsobil oslavovaný primář ORL jedné okresní nemocnice - už k němu nikdy opravdu nikdy nepůjdu.Vím,kde nebudu obtěžovat,raději jezdím do vedlejšího města,nemám na to,abych snesla další návštěvu u někoho tak arogantního jako byl zmiňovaný primář. Nešlo o mně,šlo o dcerku a prostě některé věci se těžko odpouštějí. Doufám,že už takového lékaře v budoucnu nepotkám-jak se říká,nevkročíš 2*do stejné řeky...