Mám kamarádku, která trpí migrénami. Má tříletou holčičku. Holčička se nedávno ráno probudila s pláčem. Kamarádce se nějak nepodařilo zjistit, proč holčička pláče, po půl hodině se vydali na pohotovost. Tam si je přeposlalo několik lékařů, celý jejich pobyt v nemocnici trval asi 3 hodiny, během té doby se malá uklidnila, dokonce usnula. Lékaři nic nenašli. Kamarádka z toho vyvodila závěr, že její dcerka měla chudák poprvé v životě migrénu a že hrozné, že na to trpí i její dítě. Mám za sebou 2 semestry neurologie, kde jsme se spíš seznámili se základy. Dovolila jsem si namítnout, že jsme se učili, že malé děti migrénami trpí opravdu velmi vzácně. Takže jsem kamarádka, která prostě nenašla pochopení a vůbec jí nerozumí. Kamarádka ráda přehání a na pohotovosti je několikrát do roka, podle mě kvůli hloupostem. Nechtěla bych takovou maminku pacienta, protože ji znám a vím, že se jí toho o dítěti nedá moc věřit.
Předchozí