především na onkologii by, myslím stálo za to zavést zaznamenávání rozhovorů lékaře s pacientem (či lékařova výkladu), aby si to pacient případně mohl doma v klidu znovu poslechnout, nebo to nechal poslechnout někoho dalšího, komu důvěřuje, a teprve potom, při další návštěvě, podepisovat informovaný souhlas (nachystaný třeba na recepci k podpisu). Pokud by měl pacient ještě nějaké otázky, objednal by se ještě ke konzultaci s lékařem. Určitě by to pomohlo jak pacientům (v rozhodování), tak lékařům (minimálně v tom, že by nikdo nemohl brblat :)
Podobnou situaci (kdy bych velice uvítla existenci onoho záznamu) znám, bohužel, z vlastní zkušenosti. Můj tatínek se léčil na onkologii (před 1,5rokem zemřel) a vždycky přišel od doktora s tím, že mu nikdo nic pořádně neřekl, jen aby to podepsal ... Když jsme někdo z rodiny chtěli jít s ním, abychom se případně mohli lékařů vyptat - to odmítal, cítil by se nesamostatný, že ho musí někdo vodit za ručičku... Přitom si myslím, že se mu opravdu lékaři snažili vše vysvětlit, jen to nebyl schopen pořádně vnímat, natož pochopit.
Předchozí