Zvažovali jsme také podání stížnosti,ale v době,kdy se potvrdila dg.dcerky jsme měli opravdu jiné starosti,než si jít stěžovat do příslušné nemocnice,kde arogantní primář pracuje (a je hodně lidmi oslavován jako skvělý lékař) nebo na dnes již bývalou pediatričku.
Chtěli jsme napsat článek s příběhem do místních novin,ale popravdě jsme se spíš srovnávali s dg.a zjišťovali informace o sluch.postižení.Na víc nám nezbývala energie.
Prostě jsme to vytěšnili a snažili se co nejvíc dohnat čas,který utekl (když by se na to přišlo dřív-čím dřív tím líp to každý potvrdí). Osvětu v tomto směru dělá napří.Středisko rané péče v Praze - Tamtam a Federace rodičů a přátel sluch.postižených.
A zmiňované lékaře už nenavštívíme, ačkoliv pediatričku jsme před nedávnem potkali na pohotovosti,kam jsme s dcerkou museli kvůlí zánětu spojivek o víkendu. Bylo to nepříjemmé setkání,ta lékařka se vůbec od doby našeho odchodu nezměnila. Já si nyní vážím naší současné pediatričky - myslím,že nám hodně vychází vstříc,je velmi důsledná. Takže všem přeji jen dobré zkušenosti se svými ošetřujícími lékaři a pokud se Vám něco nelíbí,nenechte se odbýt a stůjte si za svým,vaše zdraví máte jen jedno.
Předchozí