S lékaři mám vesměs dobré zkušenosti. S těmi, co mi z nějakého důvodu nevyhovovali, jsem se rozloučila.
Špatné zkušenosti mám spíš se sestrama a to jak ve špitálech tak v ordinacích.
Už se mi třebas stalo, že jsem měla asi týden bolesti v pánvi a doma musela chodit o berlích. Poslali mě po vyšetřeních a nakonec mi řekli, že to bude nejspíš od páteře, ať se objednám na neurologii. Volám tam a sestra mi nabídne termín až za 2 měsíce, prý nemá nic volného. Vysvětluju do tel své potíže, přemlouvám, brečím... Nic volného není. Zavolám za 2 hodiny (až se uklidním) a nechám se přepojit na doktorku. A hele, volný termín je hned zítra odpoledne. Když jsem přišla do čekárny zela prázdnotou a ordinační hodiny byly až do 17.
Podobnou zkušenost mám z urologie. Když jsem tam přišla s ukrutnýma bolestma, sestra mě seřvala, že nejsem objednaná. Snažila jsem se jí vysvětlit, že nechci nikoho předbíhat, že si klidně počkám až budou všichni objednaní pacienti ošetřeni. Byla sprostá, řvala na mě před ostatníma v čekárně, co prý mi je. Když jsem to nechtěla rozebírat před ostatními pacienty v čekárně, tak byla ještě sprostší...
Na gyndě, kde jsem byla po šestinedělí na prohlídce - objednaná, jsem si dovolila sestru upozornit, že kvůli kojení nemůžu čekat, a že bych si přála, aby mě lékař vyšetřil v čase na který jsem byla objednaná... Taky jsem byla za potížistku.
Mám pocit, že některé sestry si hrají na zbytečně důležité! Jenže se mi nechce měnit dobrého doktora jen kvůli tomu, že má sestru magora.
Předchozí