Přidat názor k článku Spojené nádoby

Pro mě byl vždycky doktor pánbůh. Naprosto jim důvěřuju a zatím jsem s nimi měla převážně kladné zkušenosti. Moje maminka pracuje ve zdravotnictví, tak vidím, jak náročná práce to je a jak finančně podhodnocená. Naprosto mě vytáčí bulvární "kecy" o tom, jak doktoři berou miliony a mají pracovní (rozuměj ordinační) dobu jen třeba 25 hodin týdně. I kdyby měli ty miliony, tak kdo jiný už by je, proboha, měl mít než někdo, kdo nám pomáhá zachraňovat to nejdražší, co máme. (A o platech sester už je snad hanba mluvit.) Jako malá jsem vždycky chtěla být lékařkou, ale když jsem se na gymnáziu rozhodovala, co dál, zalekla jsem se tíhy odpovědnosti a zvolila jiný obor.

Myslím si, že jsem celkem zodpovědný a slušný pacient, žádný hypochondr. Ale 2x jsem potřebovala záchranku a pokaždý mi odmítla přijet. Jako laik opravdu nepoznám, kdy jde o stav závažný, který nesnese odklad, a kdy o banalitu, byť nepříjemnou a třeba bolestivou.
Nejdřív jsem zkolabovala po výletě s dětmi na táboře. Pamatuji si z toho jen to, že jsem dostala hroznou třesavku, byla mi zima, bušilo mi srdce, hlava byla jako něčím omámená. Kamarádi volali záchranku. Ale protože operátorce nedokázali sdělit diagnózu, tak pro mě odmítla záchranku poslat. Správce kempu byl tak laskavý, že mě do nemocnice odvezl a tam mě hospitalizovali s nějakou srdeční slabostí.
Podruhé jsem potřebovala pomoc pro svého 1,5 letého syna. Měl už druhý den zvracení, dodržovali jsme rady pediatričky, ale stav se ve dvě hodiny v noci zhoršil na tolik, že zvracel v podstatě neustále a něco tmavého, měla jsem obavu, že je to krev. Volala jsem na záchranku s tím, že prvně jsem se omluvila, že nejde o život, ale potřebuju radu, co mám dělat. Když jsem operátorce popsala jeho stav, tak mi řekla, že ke zvracení oni nejezdí. A položila. Tak jsme ho naložili do auta a jeli do nejbližší (cca 20 km) nemocnice. Na příjmu nám Dr. sdělila, že jsme přijeli tak tak, že za chvíli by dehydratace už byla hodně vážná.
Podotýkám, že oboje byla záchranka v okolí Boskovic a tyto dvě události od sebe dělí 14 let.