Přidat názor k článku Spojené nádoby

No nevím, ale kdo jiný než lékař by měl být připraven na ufňukané? Chápu, že to je asi unavující, ale přeci do nemocnice nejdu kupovat rohlíky. Něco mi je a to většinou ne lecjaká věc a mám snad právo být vyplašená a nejistá!!! Zvlášť pokud mě přivítá strohá sestra a protivný lékař a strohé nejasné odpovědi. Alespoň já tedy k lékaři chodím až když opravdu nevím. Pokud mám den teplotu a nic mě nebolí, dovča to spraví - poležím, posmrkám a čajuji. Až když mám opravdu horečku, podezření na angínu či něco horšího, tak teprve pak jdu. Já nevím jak vy, ale já i rýmičku svým blízkým toleruji i to fňukání, protože chápu, že když jim udělám čaj, budu půl den opečovávat, tak druhý den jsou z nich nový lidé. Kdežto když bych se rozčílila, tak možná nezůstanou v posteli a nebudu mít práci navíc, ale nakonec z toho může být třeba něco vážnějšího.