Jíťo, já bych to jako příčinu chápala, kdyby nebylo (nejen z této diskuze) jasné, že někde to jde a jinde ne. Je myslím jasné, že v momentě, kdy jsem s dítětem hospitalizována v nemocnici, nejde vůbec o nějaké moje pohodlí. Ono na to opravdu stačí naprosté minimum místa a především OCHOTA personálu změnit zaběhlé zvyky. Mně je jasné, že pro mnohé z nich je hodně těžké, když svou práci a režim oddělení musí najednou přizpůsobovat nejen dětem, ale také jejich rodičům. Ale jde to.
V té Krči jsem s malým byla na miniaturním pokojíčku - dvě děti a dvě maminky, bylo tam tak málo místa, že když jsem já (postele u okna) potřebovala odejít z pokoje, tak se druhá maminka musela zvedat ze židle u postýlky svého dítěte. Ale stačilo to, žádná z nás si nestěžovala.
Předchozí