Přidat názor k článku S dítětem v nemocnici

přidám se mám za sebou poměrně čerstvou zkušenost s pobytem nepobytem v nemocnici se synem! BYli jsme na plánované operaci na urologické klinice v Praze.
původně jsem si myslela, že prostě tam s ním budu a postel si zapaltím,ale jaké bylo mé zjištění, že to u dětí od 6let prostě nejde. NA to jsem sestře hned při vybírání termínu zdělila, že ho tu samotného nenechám. TAk mi řekla, ženení problém, že můžu být jak douho chci jen večer prostě odejít. Takže jsem se s tím více méně smířila po té co syn prohlásil.." maminko vždyť to bude jako tábor". Tak dobrý s tím jsme odjeli.
Já byla celou dobu s ním hned jak ho dovezli tak jsem u něj seděla a čekala až se probere. problém trochu nastal večer.....Daník mě nechtěl pusti...sestřička mě tam nechala o hodinu dýl(volala ještě vrátnýmu, že prostě nemají zamykat, že tu mají mamniku) a Dan skoro spal u pohádky co mu pustila a měl tam kámoše...15letý super kluka, který si s ním povídal.(neodcházelo se mi dobře,ale to oddělení je tak maličký...pokoje pro maminky mají,ale je jich podle těch naplánovaných operací a málo...- už takhle jsme čekali 6měsíců...)
druhý den ráno už jsem tam byla brzy a sestřička mi hlásila , že Daníček čeká na mě a od nich nechce s ničím pomoci.., že čeká na maminku...(neříkala to nijak naštvaně spíš , že jen jsem přišla budu mít práci)
Byli jsme tam od pondělka do čtvrtka do 11hodin...synovi se tam ve výsledku líbilo a vzpomíná rád.Každýmu říkala , že to tamy bylo super a že tam měl kámoše a že by chtěl taky tak velikýho bráchu!
(kupodivu já vzpomínám nerada....ani né na personál,ale na výsledek tý operace...asi jsme se moc upnuli k dobrýmu výsledku)

Ale co mě zarazilo....jak mají málo pokojů koho propustí nemaj pro něj zprávu ale vyhodí ho na chodbičku před pokoje ať tam sedí..ve středu tam takhle seděli 2 kluci cca 8let do 13hodin než přijeli rodiče........
A nás pak takhle vyhnali taky.....nejdřív zbalte se a za 10minut přišla sestra tak šup ven musíme sem dát někoho jinýho....takže jsme seděli na chodbyčce před pokojema a čekali na zprávu. pro Dana bylo vysvobození " nemocniční škola."

A pak zážitek z úterý kdy byl státní svátek: klukům nastěhovali do pokoje romskýho chlapečka už při probouzení z narkozy byl neklidný a neposlouchal...strhával ze sebe hadičky a drátky přístrojů....(slyšela jsem to z vedlejšího pokoje už v pondělí...měli s ním fajkt hodně práce) a v úterý se přihasila asi v 10:30 komplet jeho rodinka...zdržela se asi 30minut(hned jak nosili jídlo se najednou vypařili...ani nepomohla klukovi s obědem....měli si oloupat strouhánku z karboše a vůbec to nešlo... a vůbec mu ennalili z butelky na chodbě do konvice čaj.....(no dělala jsem to já nemohla jsem se na to koukat)jo a jak jsem tu někde četla...tak jako ani děkuju jsem se nedočkala a sestřičky s ním měli jen hodně práce a starostí....a když začal lejt čaj po vytřený podlaze to jsem mu už fakt řekla , že by mohl dávat pozor!


.....a přitom u nás ve městě lze být s dítkem v nemocnici normálně,ale nemocnice je opravená a přebudovaná!.....takže vše je to spíš o penězích...opravit ty baráky aby tam ty maminky být mohli!!!!!!!