Přidat názor k článku S dítětem v nemocnici

Já byla v nemocnici, když mi byly asi 4, docela dobře si to pamatuju, bylo to pro mě něco jako školka. Hrála jsem si tam s dalšími dětmi, občas mě sestra vzala na nějaký vyšetření, nikdo mi neříkal, jestli mi budou brát krev, nebo píchat injekci, takže jsem se ničeho nebála a všechno jsem se zájmem sledovala.
Myslím, že mě pobyt ve špitále bez rodičů (tehdy nesměli ani na návštěvu, aby děti zbytečně nerozrušovali) nijak významně duševně nepoznamenal, spíš obohatil, protože jsem potom předváděla ostatním, co a jak vlastně ti doktoři všechno můžou vyšetřovat a léčit.

Dcera byla ve špitále taky v 5-ti letech. Já chodila do práce a zrovna si nemohla vzít volno. Vysvětlila jsem jí, že je to jako školka, že ji doktoři budou různě prohlížet, ale mezi tím si bude hrát nebo spinkat. A vrátila se mi domů úplně v pohodě. Nadšeně vyprávěla o všem, co tam zažila a o ostatních dětech...