Přidat názor k článku S dítětem v nemocnici

Pětiletý syn musel letos na plánovaný týdenní pobyt v nemocnici. Po předchozích zkušenostech s naším zdravotním systémem jsem se rozhodla, že tam budu s ním. Dle zákona jsem měla sice nárok na nemocenskou (do 6 let dítěte při pobytu s ním v nemocnici), ale skutek utek, nebylo místo, krajská nemocnice má 6 lůžek pro rodiče a to je přednostně rezervováno pro onkologické pacienty a kojící matky. To plně sice respektuju, ale mě nezbylo nic jiného než si vzít dovolenou. Přes noc jsem zůstat nemohla, zak jsem každý večer zůstávala do doby, než syn usnul a ráno jezdila na 6, než se probudí. Po několia dnech jsem byla paní psycholožkou označena za matku, ktará se příliš fixuje na syna a upozorněna, že svou trvalou přítomností na pokoji ruším soukromí ostatních dětí. Na pokoji byli dva kluci 7 a 8 let, jeden také s maminkou, která si kvůli tomu, aby mohla zůstat se synem platila v ČB penzion. Snažily jsem se všechny 3 děti zabavit, jak to šlo, hrály s nimi hry atd. Nemám pocit, že by docházelo k nějakému rušení soukromí, při prohlídce lékařem jsme stejně vždy byly vykázány na chodbu. Když jsem se ptala, jak je možné, že nemůžu zůstat se synem, že snad existuje nějaká chatra dětí atd.., tak mi sestřičky sdělily, že je to na nás ,na rodičích, ony že sice na to upozorňují (i na fakt, že dětské oddělení je nejzchátralejší ze všech), ale vedení nemocnice nic neřeší. Prý si musí stěžovat rodiče, na vedení i na kraj. A přitom v Jindřichově Hradci to jde, po zkušenostech z ČB jsme odnětí mandle absolvovali tam a tam nebyl absolutně žádný problém. Uvažuju o sepsání petice na KÚ, co na to ostatní maminky z ČB?