Přidat názor k článku S dítětem v nemocnici

Zdravím,

když byl mojí dceři rok (a byla kojená, nepila nic jiného než mléko ode mě), spadla jsem ze schodů a utrpěla těžký úraz páteře, výhřez dvou plotének. Měla jsem strašné bolesti a silně omezenou hybnost. Neuroložka mi sdělila, že musím být okamžitě hospitalizována - a já chtěla dceru s sebou.
Výsledek byl, že jsem musela jezdit na infuze AMBULANTNĚ, protože mě nikde s dítětem nechtěli vzít, a jako jediné řešení mi předkládali úplné a náhlé přerušení kojení.
Ani mi nenapsali sanitku, protože si prý za tu ambulantní léčbu mohu sama. Takže jsem se každý den sunula tramvají na neurologickou kliniku a zpět, a ještě jsem jim mohla líbat ruce, že berou ambulantní pacienty, protože v jiných nemocnicích se mi vysmáli, že ambulantní léčbu neposkytují.

Dceru jsem nakonec kojila do 2,5 roku, a jsem ráda, že jsem to tehdy nevzdala.

Můj závěr je ten, že lékaři - potažmo nemocnice, nemají žádnou motivaci vycházet rodičům vstříc.

Chudinky ty osamělé děti v nemocnicích.

Anut