Přidat názor k článku S dítětem v nemocnici

Taky jsem byla s přesně tříletým synem na infekčním v Ostravě FN. Byli jsme na izolaci (kvůli podezření na infekční nemoc). Přesvědčovali mě u příjmu, že není potřeba abych tam s malým byla. Trvala jsem na tom, tak prý jo. Myslím, že by z toho blbnul i dospělý nejen dítě. Osm dní bez kontaktu s kýmkoli, jen holý pokoj bez hraček s televizí (která ho nezajímá). Jsem moc ráda, že jsem tam s ním mohla být a myslím, že i sestry ocení, že s dítětem nemají žádnou starost. Jednou mu donesli
dokonce jiné léky - vrátila jsem jim je - a za chvilku mi přinesli správné. Když jsem se ptala, kdy nás pustí, tak prý až přijdou výsledky stěrů, krve ap. Namítla jsem, že mu je neodebírali - od syna jsem se nehla - jak jinak na izolaci. Vrchní sestra něco ironicky poznamenala, ale šla se mrknout do papírů. Do 15 minut přišli dělat odběry. To jsme tam už 3 dny prý čekali na výsledky (to jsem nevěděla).
Celkově jsem byla spokojená s přístupem sester i lékařů, nikdo není neomylný. Jsem rozhodně pro přítomnost rodičů pokud oni uznají, že jejich dítě je tam potřebuje.
Taky uznávám, že jsou děti samostané, které to zvládnou. Mám syny 6 a 4 a nenechala bych je v nemocnici samotné.