Přidat názor k článku Je mi tak špatně!

Musím říct, že moje vzpomínky na začátek těhotenství jsou podobné. Od začátku jsem blila jak Alík. Trvalo to přesně tři měsíce, dokonce to došlo tak daleko, že jsem skončila v nemocnici na kapačkách, zhubla asi osm kilo a připadala jsem si jak z koncentráku. Nemohla jsem nic jíst ani pít, hned mě natahovalo. Nejhorší na tom byl fakt, že jsem měla hlad jak blázen, ale ztratila jsem chuť k jídlu. Takže sníst krajíc chleba byl fakt výkon. Okolí mi později přiznalo, že si myslelo, že to fakt nepřežiju. Nevzpomínám na to ráda, ale dnes už jsou tyhle vzpomínky a pocity přebity krásnou holčičkou, kterou milujeme. Vždycky, když se na ni podívám, tak si říkám, že to za to stálo. Chystáme se s manželem na druhé dítko a tak doufám, že to nebude už tak strašné jako předtím. A kdyby jo, zas tři měsíce nějak přežiju a pak už si budem užívat krásně rostoucího bříška :) Naštěstí plánujem jen dvě děti, tak by to blití bylo naposledy :D