Přidat názor k článku S dítětem v nemocnici

Vždycky jsem trochu s despektem hleděla na litoměřickou nemocnici, hlavně kvůli špatným zkušenostem po nemoci mé maminky, která tam musela ležet na gynekologickém oddělení. Ani rodit jsem v Litoměřicích nechtěla, zvolila jsem Prahu (také kvůli manželovi, aby to měl blíž do porodnice). Když ale malá ve dvou měsících najednou dostala horečky a začala zvracet, vyrazili jsme samozřejmě do Litoměřic. Malá podstoupila několik vyšetření i na jiných místech než na dětském. Litoměřická nemocnice je dost rozlehla, chodby jako labyrint. Měla jsem malou jen autosedačce vajíčku. Ochotně mi na dětském půjčili kočárek a jedna sestra mě doprovázela po nemocnici, abych nebloudila. Samozřejmě si nás tam nechali. Pokoj mě překvapil velmi příjemně. Postýlka a postel pro mě, přebalovací pult,dost zásuvek, vestavná vanička se sprchou, televize (funkční :o)), stolek a křesílko (které bylo pro kojení tak úžasné, že po návratu z nemocnice jsem v nábytku okamžitě koupila podobné). Navíc vlastní sprcha a WC, zrcadlo a skříň na oblečení (uzamykatelná), ramínka. Podotýkám, že pokoj nebyl nadstandartní, neplatila jsem žádné peníze navíc, jen tradičních 60Kč. Nebyl ani po rekonstrukci, na všem bylo vidět, že to je dost staré, ale funkční a neponičené.Ve sprše staré ošklivé dlaždičky, ale vše čisté a udržované. Televizi mi po pár dnech přišli vyměnit, pak jsem se dozvěděla, že tu původní postavili na Jipku,protože tam ležel klučina a bylo mu smutno, tak aby se nenudil. Jídlo skvělé, měla jsem dietu pro kojící, žádné blafy to nebyly a to jsem dost rozmazlená. Také ostatní zázemí na oddělení bylo dobré, kuchyňka, místnost s velkou zásobou hraček pro větší děti. Sestřičky byly skvělé, vždy poradily, když zaslechly malou zaplakat,hned přišly, zeptat se co se děje a to i v noci. Jen jedna sestřička se rozčilovala, proč odpoledne dokrmuji (1-2lahvičky), ale to jsme si vyjasnily. (já po porodu neměla dost mléka, dokrmovala jsem až 7lahviček denně a stáhly jsme to na dvě, teď kojím plně, vysvětlila jsem jí,že za ty dvě lahvičky si zasloužíme spíš obdiv než kritiku)
Malá byla na všech možných vyšetřeních, na rentgenu plic, dvakrát na ultrazvuku na vnitřní orgány, ouška, moč, krev...atd. atd. Nakonec mi řekli, že měla nějaký zánět, ale nepřišli na to kde. Antibiotika zabrala hned, horečky zmizely a za 6 dní jsme šly domů (i když mě připravili na dvoutýdenní hospitalizaci). Antibiotika jsme dobraly doma. Co se týče návštěv manžela, klidně za mnou mohl i pozdě večer, kdykoli, vracel se z práce z Prahy až večer, tak to jinak nešlo. Nidko neprudil, když jsem tam měla svůj notebook a net. Jediný problém byl, že v den přijetí zrovna začalo chladné počasí a ještě se netopilo, hned první den jsem prochladla. Zatopili až za dva dny. Ale je fakt, že jak jsem upozornila, že tam v té zimě nemůžu s mimčem být, hned mi sestřičky přinesly elektrický přímotop a bylo dobře. Před odchodem domů jsme šly s malou sestřičkám poděkovat a bylo nám řečeno, že jsou rády, když maminka je s dítětem, protože postarat se umí o svou ratolest nejlíp, je méně práce a děti nejsou smutné a lépe zvládají vyšetření, i ta nepříjemná. Ještě zážitek z vizity. Malá ráno po kojení usnula a já se natáhla na postel (oblečená, připravená na vizitu) a taky jsem zabrala, vzbudilo mě vrznutí dveří, dovnitř nakouknul primář a za ním jsem viděla houf bílých plášťů. "Aha, promiňte, přijdeme později, zatím obejdeme ostatní." To jsem valila oči!!!! Dětské oddělení v Litoměřicích tedy jen chválím!!!!