Milá Bellano, je mi líto, že máš doma takového hosta. Přečetla jsem Tvůj článek opět jedním dechem.
Pokud se jedná o depresi, čtu vše, ačkoli sama osobní zkušenost nemám, moje máma je takto celoživotně navštěvována nezvaným hostem, depresí. Pokaždé vedeme dlouhé hovory a já si 32 let marně lámu hlavu jak mámě pomoci.Jedninou jistotu mám, že trýzeň odezní tak rychle a nečekaně, jak začala. Zcela nezávilsle na vynucených vycházkách, výletech bez pointy a třeba i výborných zprávách. Nemá cenu předkládat reálné důvody, proč je třeba se vzchopit, pro koho je třeba žít, kdo všechno Tě potřebuje, miluje, obdivuje. Je třeba si zkrátka jen počkat. Držím pace, KArolina, Tvá stálá čtenářka
Předchozí