Je to necelé dva měsíce, co jsem se do dost hluboké deprese poprvé v životě propadla i já. Celé dny jsem probrečela a měla jsem pocit, že absolutně nic nemá smysl. Podotýkám, že pro depresi nebyly nějaké objektivní důvody, mám krásný harmonický vztah a muže, který mi pomáhá a podporuje mě, zdravé hodné děti, atraktivní práci, dobrý plat, střechu nad hlavou... A přesto jsem v sobě cítila temnotu a prázdno a nenáviděla jsem všechno a všechny včetně sebe. Psychoterapie nepomohla a antidepresiva z mnoha důvodů brát nechci. Pomohla mi změna. Čím radikálnější, tím lepší. Bellano, zkus něco ve svém životě změnit. Najdi si někoho na úklid, splň si nějakou dávnou touhu (já jsem začala jezdit na koni), přihlaš se do nějakého kurzu (tanec, keramika, divadlo, klavír... cokoliv by Tě bavilo). Také se doporučuje jíst přirozená antidepresiva, což jsou oříšky, tučné ryby, banány nebo vysokoprocentní kvalitní čokoláda. Taky mi dělá dobře hodně světla a živý oheň, harmonická hudba, teplo. Určitě depresi nepodceňuj, má tendenci se velmi rychle utahovat kolem krku jako smyčka. A mluv o ní, nedrž to v sobě. Tvé nejbližší okolí to určitě pochopí. Držím palce, věř, že bude lííííp!