Přidat názor k článku Jak ke mně přišla deprese na návštěvu a trochu se zdržela

Bohužel moc dobře vím, o čem píšeš, znám to a zažívám již téměř tři roky. Od narození chlapečka jsem se stala plačtivým, utrápeným, ustrašeným duchem, který bloumá po našem bytě. Po roce a půl jsem skončila na antidepresivech, po pár měsících jsem si maslela, že už je vše ok a vysadila je a po krátké době do toho spadla o to hůř. Teď je to už zase skoro půl roku, co opět beru prášky a konečně se začínám zase cítit jako "já". Ta stará, dobrá "já", kterou znám :)
Nepodceňuj to a nechej si pomoci odborníkem, deprese je nemoc a jako všechny ostatní nemoci potřebuje doktora. Není to o tom zvládnout to sama, zlomenou nohu taky sama nezvládneš. Taky jsem se tomu bránila, ale teď si vyčítám, že jsem nešla k lékaři dřív. Mohla jsme to mít dřív za sebou a mohla jsem si užívat štěstí a pohodu se synkem a s manželem.
Přeji hodně štěstí !