Přidat názor k článku Jak ke mně přišla deprese na návštěvu a trochu se zdržela

no to je o celé široké rodině a přátelích. Rodinu si nevybereš, přátele ANO. My jsme poměrně rozsáhlá, ale o čemkoliv diskutující rodina, takže, když jsem sama pochopila, co mi je, sehnala jsem informace a s většinou to probrala osobně....

První reakce byly rozpačité (jakože nevěděli, jestli zítra neojedu v kazajce do nemocnice, ale i to by zvládli, a velmi opatrně se mně ptali, - jestli opravdu nemám chuť umřít ) - logické otázky zvykli si.... postupně se pochlubila babička, že děda byl na nervy celý život) - já na nervy nebyla, jen mi říkali, že jsem "splašená" a že o všem moc přemýšlím a problémy celého světa si pokud možno pokusím odžít, nebo pochopit, nebo ještě líp vyřešit )))

sestřenka "jezdí" na Neurol, což jsem fakt nechtěla, pak si pokecala mamča v práci a ejhle, dcera její kolegyně nemůže mezi lidi, krom doby, kdy je totálně opilá atd.... takže mamče došlo, že lepší psychouš, než pár panáků atd... prostě se celé to téma "otevřelo" a byl pokoj.

Jinak, psala jsem tu, třetí měsíc neberu léky a doufám, že už jsem ji vyhnala ze svýho života. Chápu, jaký to je, protože VÍM, jaký to je.... HNUS fialovej.....