V Anglii jsem se s dětmi, co upřednostňovaly televizi před kamarády, setkávala často. Šikovná čtyřletá holčička, kterou jsem měla na starost, kdyby jí člověk nechal s televizí, dokázala by se dívat celé hodiny! A stejně tak její 2 starší sestry (6 a 8 let). To bylo řevu, když jsem televizi vypnula, že půjdeme na zahradu.
U nás mě bohužel překvapuje, že ještě před deseti lety před domem denně pobíhalo mnoho dětí, hrály na schovávanou, míčové hry apod. Já jsem bývala jednou z nich. Dnes, když se podívám z okna, děti nikde. Tak se ptám, kde jsou asi ti nezbedové? Odloženi u televize nebo u počítače? No, je jiná doba. Kamarádka má tříletou Nikolku, pořád jí radím, ať si s malou povídá, ať si s ní hraje, ať jdou na procházku, ale ona ne. Hraní s dítětem jí nebaví, raději Nikolku šoupne před televizi, že prý se to tříletému dítěti líbí. No já nevím. Až budu mít dítě, zakazovat televizi mu nebudu, ale všeho s mírou. A vrchol mi připadá kupovat televizi dítěti do jeho pokoje a nezajímat se o to, co dítě sleduje a jak dlouho. článek se mi moc líbil.
Předchozí