tisk-hlavicka

Dítě a televize

29.9.2003 MUDr. Lukáš Dostal Děti a my 28 názorů

České dítě tráví před obrazovkou v průměru 25 hodin týdně, tedy více než 3,5 hodiny denně. Průměrný český 13letý školák viděl za svůj život v televizi 52 000 vražd, znásilnění, ozbrojených loupeží a přepadení.

Tyto statistiky jsou alarmující, zachycují přesto jen povrch problému. Jak zasahuje sledování televize do přirozeného vývoje dětí?

Zakleté oči dětí

Vidění není pasivním pochodem, jakousi analogií fotografie, kdy se na sítnici oka vytváří zmenšený obrázek toho, na co právě pohled člověka dopadá. Pozoruji-li nějaký předmět, nezůstávají moje oči nehybné, nýbrž předmět nepatrnými pohyby jakoby ohmatávají. Postup tohoto vizuálního „ohmatávání“ je naprosto individuální a je veden mým zájmem nebo nezájmem o předmět, ale i mým očekáváním a věděním o předmětu. Drobným pohybům očí, ke kterým při tom dochází, se odborně říká sakády. Při klidném pozorování jich proběhne 2 až 5 za sekundu. Důsledkem této skutečnosti je, že když dva lidé pozorují stejný předmět ze stejného místa, přesto vnímají něco zcela odlišného!

K tomuto pochodu přistupuje neustálé zaostřování, akomodace oční čočky podle vzdálenosti předmětu v prostoru a dále rozšiřování a zužování zornic, v závislosti na množství dopadajícího světla, ale i na duševní aktivitě pozorujícího. Šíře zornice je jedním z indikátorů aktivity mozkové kůry: čím vyšší je aktivita mozkové kůry, tím širší jsou zornice.

Jakým způsobem modifikuje tyto nesmírně dynamické a aktivní pochody sledování televize? Počet sakád se snižuje o 90 i více procent z 2 – 5 za sekundu na 5 – 7 za 20 sekund. Výrazně se zmenšuje šíře pupily jako výraz snížené mozkové aktivity. Oči nejen že neakomodují, protože obrazovka se nachází ve stále stejné vzdálenosti, nýbrž šířka zorného pole se zužuje o 97 %: z přibližně 200 stupňů na pouhých 6 až 7 stupňů. Okohybné svaly jsou zcela ztrnulé, bez pohybu. Všechny tyto změny jsou vyvolány médiem televize jako takovým, nezávisle na pořadu.

Co nám tyto skutečnosti říkají? Především, že původně aktivní a cílená činnost je nahrazena maximální myslitelnou pasivitou. To je také jedním z hlavních důvodů, proč má sledování televize na vývoj dítěte tak zhoubný vliv. Tento závěr potvrzuje i EEG vyšetření (elektroencefalogram) aktivity mozku během sledování televize. To ukazuje, že se po zapnutí televize rychle objevují v záznamu tzv. alfa vlny, typické pro stav snění či hypnózy. I zde se nám nabízí stejný obraz: podvědomé vyřazení aktivity diváka.

Podívejte se jednou nezaujatě na svého potomka po hodině sledování televize. Jak vypadají jeho oči? Jaký mají lesk? Jaká síla a klid z jejich pohledu vychází? Jak je dítě v pohledu přítomné nebo naopak duchem nepřítomné? Myslím, že nebudete mít daleko k tomu, označit tyto oči jako zakleté…

Chřadnoucí fantazie

Stále méně lidí čte. Je to snad tím, že čtenáři získávají požadované informace z televize a proto nečtou? Nikoli. Mezinárodní výzkumy ukazují, že s výjimkou sportu je úroveň všeobecných vědomostí tím nižší, čím vyšší je doba denně strávená u televize. Doba strávená u televize se také negativně projevuje na vyjadřovacích a matematických schopnostech děti.

Ještě hlouběji však zasahuje do rozvoje dětské fantazie a tím i do schopnosti kreativity dospělého věku. Děti, které jsou zvyklé pouze na pohádky v televizi, se při vyprávění pohádek nudí a říkají: „nic nevidím“. Ztratily schopnost vytvářet vnitřní obrazy a představy. Obrazy televize jsou příliš hotové, než aby mohly podnítit dětskou fantazii. A jsou příliš rychlé na to, aby k nim dítě vůbec mohlo zaujmout nějaký osobní citový vztah a postoj. S vývojem fantazie v dětství však později souvisí i vývoj schopnosti hlubokého citového prožívání, schopnost empatie – možnost vcítit se do druhého člověka, ale i předvídavost a schopnost řešit nové, neočekávané situace.

Dvanáct minut rozhovoru denně

Ordinace logopedů a foniatrů jsou přeplněné. Ještě v polovině 70. let se vyskytovaly poruchy řeči u 4 % dětí v předškolním věku. Ve 2. polovině 90. let stouplo procento dětí s poruchami řeči zjišťovaných na základě stejných kritérií jako v 70. letech na neuvěřitelných 25 %. Z toho je polovina poruch hodnocena jako lehké, čtvrtina jako středně těžké a čtvrtina jako těžké. Podíl dětí s poruchami porozumění řeči je ještě vyšší. Srovnatelné výsledky nacházíme v Německu, Velké Británii, ale i Bulharsku. Poruchy řeči nejsou přitom vázány na sociální postavení rodiny: děti vysokoškoláků jsou postiženy stejnou měrou, jako děti pomocných dělníků. Jaké jsou příčiny tohoto alarmujícího vývoje? Pouze u malé části postižených je důvodem zdravotní porucha. U naprosté většiny dětí jsou lékaři i terapeuti zajedno, že příčinou narušení vývoje řeči těchto dětí je narůstající mlčení mezi rodiči a dětmi. Příčin tohoto mlčení je celá řada. Neoddiskutovatelně na prvním místě je však sledování televize. V civilizovaných zemích aktivně sledoval dospělý televizi v 60. letech v průměru 1 hodinu denně, v roce 1980 již 2 hodiny, v roce 1998 téměř 3,5 hodiny denně. Tato doba znamená pro děti mlčení.

A jaký vliv má televize na narůstající násilí? Analýza příčin, které vedly děti k zabíjení, ukazuje často, že pro mladistvé vrahy bylo společným jmenovatelem excesivní sledování televize od útlého věku, mnoho hodin týdně strávených hraním počítačových her s tematikou zabíjení, rodiče, kteří neměli příliš velký zájem o výchovu svého dítěte. Mladiství vrazi uvádějí často identifikaci s některým z filmových hrdinů, který vyniká schopností chladnokrevně zabíjet.

Jak můžeme pomoci?

Sledování televize v dětství zásadním způsobem narušuje vývoj jak intelektuálních, tak citových a především volních schopností člověka a jeho individuality: vyřazuje jeho vůli v procesu vidění, znemožňuje vytváření individuálního citového vztahu k viděnému, podlamuje fantazii a kreativitu, brání rozvoji motorických schopností dítěte a tím podporuje pasivní postoj ke světu a podlamuje vůli jako takovou. K tomu dochází zcela nezávisle na výběru pořadů, které dítě sleduje. Navíc, již v závislosti na konkrétních pořadech, dochází k nereflektovanému přejímání mravně pochybných postojů a systematickému otupování vůči násilí, bolesti, utrpení a smrti druhých lidí.

Výše uvedené řádky nechtějí být odsouzením televize jako takové. Chtějí pouze poukázat na její zhoubný vliv na celkový vývoj dítěte především v prvních letech života a na neudržitelnost všech zdánlivě logicky znějících argumentů, které působení televize na dítě bagatelizují. A chce především podnítit ke kreativitě a osobnímu nasazení v péči o děti.

Praktické závěry

Nedělám si iluze, že by se většina z vás, čtenářů, rozhodla po přečtení článku televizi zahodit. Přesto:

  • Zkusme udělat inventuru našich televizních zvyků: kolik času strávíme denně, týdně u televize? Díváme se jen na předem vybrané pořady nebo často i na náhodně spuštěné části pořadů? Běží televize jako kulisa celý den? Víme, na co se dívá naše dítě? A kolik hodin denně? Díváme se alespoň na některé pořady s dítětem společně a mluvíme s ním o nich? Jsme srozuměni s tím, že v důsledku sledování televize nemáme čas na jiné, hodnotnější rodinné aktivity?
  • Můžeme si zkusmo vést jeden měsíc záznamy, kde na jednu stranu píšeme čas strávený u televize, na druhou čas věnovaný bez televize dítěti. Zjištění je někdy velice překvapivé a přinutí rodiče se zamyslet.
  • Náročné, ale osvěžující je čas od času zavedení týdne bez televize. Věřte, že pro řadu rodin je týden bez televize těžší než bobřík mlčení!

Objektivní vývojové potřeby dítěte a televize

  • Televize pro dítě v předškolním věku je v každém případě škodlivá a dítě jenom získá, když je o tuto zkušenost „ochuzeno“. Platí to i pro denní sledování Večerníčku.
  • Ve věku mezi sedmi a deseti roky se nachází dítě stále ještě ve fázi, kdy pro něj neexistuje jednoznačná hranice mezi vnitřním a zevním světem. Ani v televizních pořadech ještě není schopné jasně odlišovat skutečnost a fikci. Až mezi 8. a 12. rokem je dítě např. schopné pochopit úmysl skrytý za reklamním spotem. Informační přínos televize v tomto věku je stále ještě záporný, výše uvedené negativní vlivy na formování duševního života dítěte jsou nadále výrazné.
  • Nemůžeme-li nebo nechceme-li ve věku do deseti let dítěte televizi z rodinného života vyloučit, pak je důležité, abychom velmi pečlivě pořady pro děti vybírali, dívali se spolu s nimi a především potom s dětmi o viděném mluvili.
  • Přibližně ve věku 12 let se probouzí v dětech schopnost kritiky a kritického odstupu od světa. To je věk, kdy může dítě poprvé sledovat televizi, aniž by to mělo negativní dopady na jeho vývoj. V tomto věku máme jako rodiče přibližně dva roky čas, abychom dítě naučili s televizí rozumně zacházet. Od cíleného výběru pořadů, vypnutí televize po pořadu, přes diskuse o tom, s jakými psychologickými triky pracuje reklama a na jaké city v člověku apeluje či jak ovlivňuje úsudek diváka vedení kamery a jak obrovské možnosti manipulace diváka se zde skrývají (např. zobrazení politika z žabí perspektivy versus zobrazení velkého obličeje atd.). Po patnáctém roce již nebude dítě náš názor zajímat.

Co děti potřebují

  • Děti potřebují osobní oslovení. Vyprávěná nebo přečtená pohádka má pro vývoj řeči, fantazie a duševních kvalit mnohonásobně větší význam než sebekrásnější pohádka v televizi. Dynamiku vyprávění je možné přizpůsobit okamžitému stavu dítěte, jeho reakcím, jeho otázkám. Nemluvě o prohlubování vztahu rodiče a dítěte.
  • Děti potřebují plnou a osobní zkušenost se světem. Nádherný dokument o brazilském pralese nenahradí dítěti reálnou zkušenost pozorování včely na lučních květech, spolu se zážitkem teplého dne, mírného větru, nasládlé vůně svízele. Díky těmto pro nás možná všedním zážitkům a zkušenostem získává dítě hluboký pocit zakotvení ve světě a životní jistoty. K reálným zážitkům patří i to, že mají svoji závaznost a důsledky. Šlápnu-li na včelu, budu si to pamatovat celý život. Zastřelím-li v počítačové hře nepřítele, je to zcela nezávazná událost, ze které pro mne nic dalšího nevyplývá. Umožněme proto našim, zejména městským dětem, co nejbohatší zkušenosti.
  • Děti potřebují pohyb. Pohybem si osvojují děti svoje tělo. Pro pohybově zdatné děti je tělo dobrým nástrojem, pro děti pohybově nešikovné stálou překážkou. Pohybová aktivita v prvních letech života se rozhodujícím způsobem podílí na formování mozku.

Autor je ředitelem společnosti Weleda, s.r.o.

Názory k článku (28 názorů)
Zatím TV nemáme - co dál? Věra. 29.9.2003 8:42
*Re: Zatím TV nemáme - co dál? Dulca 27 29.9.2003 9:3
**Re: Zatím TV nemáme - co dál? zuzek 18.8.2006 1:9
*Re: Zatím TV nemáme - co dál? Meta 29.9.2003 10:11
**Re: Zatím TV nemáme - co dál? Meta 29.9.2003 10:12
***Re: Zatím TV nemáme - co dál? Věra. 29.9.2003 11:5
****Re: Zatím TV nemáme - co dál? Gábi, 2 děti 29.9.2003 11:47
****Re: Zatím TV nemáme - co dál? Kida 29.9.2003 11:51
*****Re: Zatím TV nemáme - co dál? Leona 29.9.2003 12:15
******Re: Zatím TV nemáme - co dál... Evelyn1968,2děti 29.9.2003 12:45
******Re: Akční filmy? JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 29.9.2003 13:35
******Re: Zatím TV nemáme - co dál... Jan 2.10.2003 16:37
******TV a násilí Máša, školák a 2 předškoláci 16.2.2004 21:45
****televizní děti Tinula 29.9.2003 13:12
*****Re: televizní děti Barush 16.8.2008 11:37
*Zrušme Večerníček?! Ota,dvojčata 2 roky 30.9.2003 2:38
*Vyčlenění z kolektivu netelevizního dí... Máša, školák a 2 předškoláci 16.2.2004 21:17
**Re: Vyčlenění z kolektivu netelevizn... nika, dcera 10 let 20.11.2007 9:38
*Re: Zatím TV nemáme - co dál? Martinski 16.4.2013 16:41
Děkuji Magda  29.9.2003 19:9
Nesuhlasim sany,dcera 8,5,syn10 1.10.2003 13:19
*Re: Nesuhlasim Moni+2 2.10.2003 0:14
**Re: Nesuhlasim Jana 2.10.2003 0:48
**Re: Nesuhlasim Jana 15.12.2008 0:45
***Re: Nesuhlasim Anděla 15.12.2008 8:46
*TV goblin 19.6.2005 19:35
No jo... Repulsion 16.8.2008 11:53
Televize nelinka000 22.4.2009 12:57




Článek se vztahuje k období asi

Vyhledávání článků podle věku

Fotky podle věku

Poslední fotky z emailového průvodce rodičovstvím.

Naše milovaná ---ADELINKA-----ADELINKAFilípekEliška 3.8.2010Naše ADÉLKA ve školce:-)(ve fialovém tričku)FotbalistaFotbalistaTo jsem pěkná čarodějka .....ADÉLKA.......Naše princezna AdélkaADÉLKA A PEJSEK

Emailový průvodce rodičovstvím je zdarma pro všechny rodiče od početí do 6 let věku.

Přihlásit k odběru

Seriály

Vývojové tabulky

Těhotenství

Dítě

(C) 1999-2018 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.

Zajimavé odkazy:
   Předporodní kurzy   |   Najděte rýmy na slovo a napište báseň.