Re: Zatím TV nemáme - co dál?

Myslím, že proti USA jsme ve sledování TV docela pozadu :-) Naštěstí. My televizi máme, ale dcera se dívá jen na večeníčka cca od 3 let (nepravidelně) a dvakrát do roka ji nahraju pustím nějakou českou filmovou pohádku. Když běží dětské pořady, nejsme doma, tak není co řešit. Horší je to u prarodičů, kde běží TV nebo video celý den. Vždycky takticky zkoumám, jaké výlety budou podnikat, a pak mi dcera nadšeně vypráví, co "úžasného" viděla na kabelovce, uff ...
Ale pamatuji se na sebe, když si naši koupili první televizi, jaký to byl zážitek. Vysílání bylo nepravidelné a rozhodně se nedalo "trávit dny u bedny". Já sama jsem považovala TV za zdroj informací, které jsem jako dítě doslova hltala - možná vzpomenete i na "vysílání pro školy", které se na ZŠ sledovalo ...
Problém TV bych ani neviděla v nějakém dramatickém vlivu násilí na děti, ale spíš, že se v mnoha rodinách stala odkladištěm - "kdo se kouká nezlobí". (Jenže tam, kde tomu tak je, by se ani neexistence televize nepomohla ... ) Také určitě dětem neprospívá, když dlouhé hodiny tráví bez pohybu (ať u TV nebo u počítače nebo jinak), tam by mohl bý problém "agresivních projevů" - nahromaděná fyzická energie.
A jestli děti poznamená nějak život bez TV - nemyslím - záleží na životním stylu rodiny. Kamárádka učitelka mi s hrůzou vyprávěla, na co se děti na prvním stupni ZŠ dívají - jde převážně o odpolední seriály nebo telenovely, tedy už žádné dětské pořady, brrr ... U svých dětí si toto nedokážu vůbec předtavit!