Vyčlenění z kolektivu netelevizního dítěte

TV máme a dětem pouštíme jen ČT1 (Kouzelná školka, Večerníček) a ověřené videokazety. Starší syn (9 let) občas shlédne nějakou mayovku, ale viděl už i Harryho Pottera, což byla jedna z malých daní "pokroku". Ve třídě je osamocen, nemá si se spolužáky co říci a i učitelka říká, že on je "někde jinde" než všichni ostatní ve třídě. Došlo to tak daleko, že nechce jet na školu v přírodě. Naštěstí má spoustu zájmů, mimo jiné hodně a rád čte a nejen dětskou beletrii. Zatím to nijak neřeším, ale nemyslím, že je to ideální stav, (protože kdo určí, které "zlo" je to "horší zlo"). Navíc mám zatím to štěstí, že jsem doma. Jak mohou odpolední program ovlivnit mámy, které nemohou být se svými dětmi kvůli zaměstnání? Být "in"je pro naše potomky velké lákadlo a ne každý mu odolá.