Digitální tma

Okénko napadrť, zmizela navigace ze šuplíčku (jasně, že se dá na první pohled poznat, že máme v autě navigaci, když máme na čelním skle držák a od něj vedou dráty k anténě nebo kam…) a nabíjecí kabel kupodivu ne pro navigaci, ale pro mobil (i mistr zloděj se někdy utne a ukradne nesprávnou nabíječku).

Takže rodinný víkend mimo Prahu se nekoná, ale manžel se synem se domluvili, že přece jen odjedou, vlakem. Mně se s miminkem do vlaku moc nechtělo, váhala jsem, zda vzít kočárek nebo šátek, a v obou variantách kolik vzít s sebou dalších věcí, oblečků, plen, „serepetiček“… až jsem to vzdala.

A jen jsem vyexpedovala chlapy z domu, rozbila se televize! Nejprve přestal fungovat zvuk, zrovna když jsem se koukala na záznam Pohlreicha. Jeho „ty vole“ se stále ztišovalo a ztišovalo, až utichlo docela. Pak jsem přepínala programy a místo barevného obrazu na mě neblikl černobílý, nýbrž černočervený obraz – poněkud zvláštní pocit, až takový Almodóvarovský.

Nicméně tím došlo na má dávná slova, že televize je žrout času a vymývač mozků a že bych ji nejraději vyhodila z okna … teď se mi to tedy splnilo. A já jsem najednou celá z toho nesvá, proboha, vždyť dneska dávají na ČT1 Krause, zítra na AXN dva díly House a jako Večerniček teď přece běží Pat a Mat… a co zprávy a předpověď počasí? Teď ještě abych hledala na věži, kde je rádio a jakou frekvenci vůbec má Radiožurnál… ?

Je to nějaké cikánské rčení? Než si něco přeješ, dobře si to rozmysli pro případ, že by se Ti to fakt splnilo…

Tak jsem zvědavá, jak dlouho nám naše digitální tma vydrží. A vás se ptám, taky si myslíte, že děti by se na televizi dívat vůbec neměly a zároveň jim pouštíte Kouzelnou školku a Večerníček … a všechna pohádková DVD, co seženete?

A znáte někoho, kdo nemá doma televizi?