Naše děti jsou pod vlivem. Pod vlivem reklamy.

Mediální gramotnost je v poslední době stále častěji vyhledávaným oborem, a to nejen proto, že byla zařazena jako průřezové téma do Rámcových vzdělávacích programů. Děti sledují televizi průměrně 14 hodin týdně, u rodin s nižším příjmem až 15,5 hodiny. Třetina dětí ve věku od osmi do jedenácti let pak říká, že se většinou na televizi dívá sama.

Jak se mění důvěřivost

Děti jsou stále více bombardováni reklamou, zvláště skrze televizi. Měli bychom proto vědět, jak na ně reklama působí, a pomoci jim reklamní cíl odhalit a pochopit. Rozlišit televizní program od reklamy jsou děti schopny už v předškolním věku. Většinou odborníků je přijímán fakt, že od věku šesti sedmi let jsou děti schopny chápat, že za reklamou stojí obchodní zájmy nějaké společnosti. Nicméně většinou mladí diváci odpovídají, že účelem reklamy je přinášení informací a rádi sledují, kdy se objeví reklama na jejich oblíbenou značku. Mezi devátým až desátým rokem se pak u dětí většinou poprvé projevuje skeptičnost a nedůvěra vůči reklamě. Poprvé od dětí můžeme slyšet výroky jako „hamburger ve skutečnosti nevypadá tak jako v reklamě“, nebo „reklama vždycky lže“. To ovšem neznamená, že nejsou reklamou ovlivněny. Pokud se týká dalších vlivů reklamy, jako je například propagace zboží v místě prodeje, sponzorství nebo internetové průzkumy, jsou si děti vlivu reklamy daleko méně vědomy. A jak je to s důvěrou k médiím obecně? Více než tři čtvrtiny žáků ve věku od dvanácti do patnácti let si myslí, že zprávy v televizi jsou vždy pravdivé. Jedna třetina stejně starých žáků říká, že reality show v televizi jsou pravdivé, i když zároveň dvacet procent z nich říká, že reality show nejsou nikdy pravdivé.

Co s tím

K mediální výchově se v poslední době vyrojilo mnoho projektů (např. Média tvořivě společnosti AISIS), metodik, učebnic, internetových kurzů. Základem většiny aktivit, které se v mediální výchově používají, je práce s analýzou mediálních obsahů a předávání informací o tom, jak média a reklama fungují. Žáci se musejí naučit rozlišovat mezi kvalitou jednotlivých zdrojů, porovnávat informace, kriticky vnímat reklamní sdělení. Dobrou součástí jsou kreativní části výuky, kdy si žáci sami vyzkoušejí práci novinářů či marketingových odborníků. Sami se pokusí psát články a rozlišovat, do jakého média se hodí a pro koho jsou určeny. Vyzkoušejí si udělat svou vlastní reklamní kampaň a nahlédnou do nástrojů, které se v reklamě používají. Mohou se např. pokusit udělat novou image školní jídelně nebo propagovat svou vánoční besídku.

Vytvořeno s použitím článku Boxed in by television? z Times Educational Supplement (11. 05. 07)