Reklama

Naše děti (tedy spíše starší dcera) se na TV skoro dívat nesmí - mojí maličkosti totiž televize vadí, ruší mě, proto se dívá jen na večerníček a v sobotu a neděli na Disneye (dovolila bych i Kouzelnou školku, ale bohužel to skoro nikdy nestíháme). Co se týče reklam - je jako houba - přeje si všechno, rozčiluje mě to, ale až do včerejška jsme jí to nějak nemohli vysvětlit. Stále jsme opakovali, že dobrá hračka reklamu nepotřebuje - stejně si myslela svoje. Když jsme psali Ježíškovi, tak mi na otázku, co si přeje nejvíce na celém světě, zasněně řekla, že perličky Bindeez. Zabylo mi jí líto a nechala jsem, ať si to napíše. Pak jsem se zaťatými zuby koupila tu nejmenší sadu. A bác ho - včera proběhla zprávami informace, že se stahují z prodeje, že obsahují látku podobnou extázi. Malá to slyšela. Je jí jasné, že perličky nebudou a vypadá to, že jí došlo, že ne vždy, to co je v reklamě je doopravdy dobré. I já se poučila, už nikdy ze svých přesvědčení neustoupím - o peníze nejde, ty mi v obchodě vrátí, ale jde o to, že vzali dítěti jeho sen.


PS: manžel včera říkal, že stoupne prodej Bindeez na internetu, feťáci si to budou kupovat místo antiperle. Je hrůza, když si člověk pomyslí, co by nakonec ještě děcku koupil.