Přidat názor k článku Kde je ten chlap, kterého jsem si brala?

Kunhuto, myslím, že ti rozumím. Taky mám dvě děti - 2,5r. a ani ne 5měsíční mimi. Můj manžel je cíťa na pořádek a taky "trpí" pro rozházené hračky a spousty dětských krámů jak říká... Můj den vypadá následovně: ráno vstanu, přebalit mladšího, nakrmit, obléct starší, nasnídat, uklidit večerní nepořádek, uvařit, oba nakrmit, uspat, uklidit celý byt (poschovávat hračky), dovařit druhý chod, atd...až maraton skončí tím, že totálně odpadám a večeřím o půl desáté. Hračky uklízím 3x denně, což mi příjde naprosto zbytečné mrhání energií, ale dělám to kvůli manželovi, aby nebrblal až přijde z práce. Srandovní je, že přijde z práce a stejně o ty hračky zakopává neboť dcera je rozprostře ve stejnoměrné vrstvě po bytě asi během 2 minut. Ale co chci říct. Náš vztah s mužem se taky posunul úplně někam jinam, někdy mám pocit, že jsme si přestali rozumět. Jsem pod strašným tlakem a mému muži asi zatím nedošlo, že situace se změnila a že by měl být víc tolerantní. Někdy mám pocit, že mu děti překáží a cítím z něho takovou tu lítost jak by si život užíval bez nich, což mě asi deptá nejvíc. Někdy mám chuť se na všechno vykašlat, odejít i s dětmi, ale taky se bojím budoucnosti a nechci, aby děti přišly o tátu. Pak si ale řeknu, že pod tlakem je i on a že musíme držet pohromadě děj se co děj, protože situace je vypjatá teď a tady a bude to trvat tak do tří let našich dětí. Pak už budou rozumnější a rozbouřené vody, které čeří oboustranná únava a nic než únava, se zase uklidní. Důležité je o tom mluvit. Když to na nás doma zase padá (což je často), tak to s manželem rozebíráme třeba i do půlnoci, mluvíme o pocitech (spíš já) a snažíme se jeden druhého pochopit. Největší malér je, když se s manželem přestaneš bavit, zeď neporozumění mezi vámi nabude ještě větších rozměrů. Zkoušej znova a znova s mužem mluvit (asi se mu nebude chtít, ale tím se nenech zlomit), vyslechni i jeho a vzájemně se ujišťujte, že vše je jen dočasné než děti odrostou. Pod podobným tlakem jsou myslím všechny rodiny, proto taková rozvodovost, za vztahy by se mělo víc bojovat a pánové by měli být ke svým ženám ohleduplnější. Nemohou čekat, že uštvaná manželka, která nemá ani minutu pro sebe, bude pěstěná krasavice, skvělá hospodyně a matka a nepřekonatelná milenka v sexy prádélku. Pánové by se měli překonat a více se zapojit do pomoci s dětmi a neměli by žít v iluzi, že jejich úloha končí tím, že živí rodinu.