Přidat názor k článku Kde je ten chlap, kterého jsem si brala?

Tak tohle je napsáno přesně, pod tohle bych se mohla podepsat.
Já mám teda tuhle situaci pár let za sebou, opravdu bude líp. Dodnes si pamatuju příhodu, kdy jsem byla v šestinedělí, doma k tomu roční batole a čtyřletý předškoláček, zajít si na WC na delší dobu než 30 s naprostý luxus, vytřít podlahu obtížně dosažitelný cíl týdne... Jednou poobědě se manžek objevil dřív z práce a s ním jeho rodiče. Nadšením jsem se vznesla až do nebes, že vezmou kluky ve dvou kočárcích na procházku... uklidím, zdřímnu si???
A spadla jsem na hubu, šli na houby a s kočárkem to nejde, že ano... (jo, požádala jsem je o to, nečekala jsem jestli je to napadne). V té chvíli jsem se najednou viděla sama sebe z výšky jak čumím z otevřenými ústy, jestli to fakt myslí vážně. Mysleli to vážně! A já kráva nebeská jsem uspala kluky, vyjímečně usnuli zároveň, uklidila byt a šla jim chystat svačinu až se vrátí. A dostala jsem část těch blbých hřibů... nehodila jsem jim je na hlavu jenom proto, že moje holčička je nadšeně nesla v košíku - maminko, podívej, hříbečky. Ines