když si to tak pročítám,dochází mi, že je to asi v hodně domácnostech podobné, tedy aspoň u nás,pořád se milujeme, o tom není pochyb, ale nějak nám na sebe nezbývají síly, taky máme 2 malé děti, manžel taky občas mrkotá že nemá čisté ponožky, trenýrky a tak a já pak vztekle v noci žehlím. taky mi přijde že pro sebe nedělám nic a uč 3 roky jsem nikde sama nebyla, ale pořád nějak doufám že to prostě přejde. i když někdy to ořvu.
Jenom u tebe by mě zejímalo, jestli tak náhodou nejste na venkově nešťastní, myslím tebe i manžela, třeba je prostě nešťastný, a tak je prostě pořád nespokojený a jak znám chlapy, nepřijde a sám ti to neřekne.
Předchozí